Když se setmělo, šest ze sedmi ninjů vešlo do svých stanů a jeden z nich zůstal na hlídce. Pro hlídku si vybral strom kousek od tábora, aby ho nikdo hned neobjevil, ale přesto měl o všem přehled.
Kdyby je celou dobu Tsumi s Narutem sepozorovali, o skryté hlídce by neměli ani tušení. Takhle ale znali jeho přesnou polohu, takže pro Tsumi nebyl nejmenší problém se za něj nepozorovaně dostat a dobře mířenou ránou do zátylkou ho na několik hodin spolehlivě uspat.
Poté společně s Narutem potichu tamířili ke stromu, kde byl připoutaný Sasuke a až na pár malých modřin byl očividně v pořádku, ale v bezvědomí.
„Jak ho dotud dostaneme?"
„To ještě nevím protože ani jeden ho neuseme," zasmyslela se nad jediným opravdovým zádrhelém na celé téhle věci.
„ Musíme ho aspoň dostat z tábora. Potom bych mohla použít Kuchiyose. Do Konohy to není tak daleko."
„Všude budou lidi i z Uchiha klanu, takže nebude stačit, když napřed pošleš jednoho z těch svých hadů a my se mezitím budem snažit dostat do vesnice?"
„To by mohlo prozatím stačit, ale musíme brát i v úvahu, že za pár hodin budou chtít toho na tom stromě vystřídat na hlídce, a když ho najdou v bezvědomí a Sasuke bude pryč, bude hned jasné, kam s ním půjdeme. Nebudeme mít moc času a hlavně se budeme muset držet mimo hlavní cestu, minimálně kilometr."
Neztráceli tedy čas a provaz jednoduše přeřízli a odtáhly svého přítele asi 30 metrů od hlavního tábora a Naruto si v duchu říkal, že je jednom dobře, že ho nemusí takhle táhnout daleko, protože by bylo hodně jednoduché je najít, když Sasukeho boty nechávaly v hlíně jasně patrné rýhy.

„Kuchiyose no Jutsu."
„Co sssi přejete Tsumi-hime?"
„Bukimi, vezmi tady prosím Sasukeho. Trochu pospícháme a nemůžeme si dovolit, aby nás hned vystopovali."
„Jak poroučíte."
Když už byl Uchiha bezpečně usazený na hadovi použila Tsumi znovu Kutchiyose.
„Jakou zprávu mám předat?"
„Dostaň se k někomu z klanu Uchiha. Pokud možno, aby to byl Uchiha Itachi a pošli ho naším směrem."
„A ten bude hime-sama?"
„Půjdeme směrem na sever ke Konoze v kilometrové vzdálenosti od hlavní cesty. Pravá strana cesty."
„Jak pravíte," řekl malý hlad a zmizel v obláčku kouře.
„A co teď?" Otočil se na ní s otázkou v očích Naruto.
„Můžeme jenom pomalu jít tím směrem a modlit se, aby na nás nepřišli."
„Proč modlit?"
„Oba vás neuchráním," řekla s vážným hlasem a výraz v její tváři jasně dával najevo, že nežertuje.
„Tak tedy jdeme," řekl a jako první se vydal směrem ke vsé rodné vesnici.

„Máte už něco?"
„Stále nic," ozvalo se téměř okamžitě z malé vysílačky, co měli všichni na krku.
Přesně jak Tsumi předpokládala většina pátrací jednotky se skládala z lidí z Uchiha klanu a Hokage k nim připojil i několik členů z Hyuuga klanu.
„Sakra Sasuke, kde jsi," ztrácel Itachi trpělivost, ale znovu se odrazil od větve stromu, aby se dostal na další. Sharingan měl aktivovaný ale po jeho bratrovi či po jeho únoscích jako by se slehla zem.
Malý had, který se mu zničeho nic objevil před obličejem mu málem přivodil nejen infarkt, ale nepěkný pád ze stromu.
„Uchiha Itachi?" Zasyčel had.
„Ano."
„Mám pro vásss zprávu."
„Od koho?"
„Tsumi-hime."
Před očima se mu ihned objevil obrázek bledé černovlasé dívky.
„Co ona s tím má co dělat?"
„Hime-sama mi pro vás nechala zprávu."
„Jakou tedy?"
Had tedy začal opakovat vzakz doslovně, jak ho slyšel: Půjdeme směrem na sever ke Konoze v kilometrové vzdálenosti od hlavní cesty. Pravá strana cesty.

„Na sever?"
„Poloha mé paní je jižním směrem od vašeho hnízda."
„Tím nejspíš myslí vesnici."
Když se nad tím více zamyslel, dávalo mu to čím dál tím větší smysl.
Hada už si nevšímal a aniž by někomu něco řekl, změnil svůj směr o 180°, doufajíc, že je jeho bratr v pořádku.

„Jak daleko si myslíš, že jsme?"
„ Podle toho od koho myslíš."
„ Od vesnice."
„ Daleko. Od nepřátel-zas tak moc ne. Spíš mi dělá starosti, že se Sasuke ještě neprobral."
„ Hime-sama."
„ Co je Bakumi?"
„ Teplota toho chlapce výrazně kolísá a tep jeho srdce je nepravidelný."
Černovláska se úplně zastavila na místě a zděšeně na hada hleděla. Přešla k němu a změřila Sasukemu jak tep tak i dlaní na čele mu zkontrolovala teplotu.
„ Sakra!"
„ Co se děje?"
„ Ti bystardi ho neuspali."
„ Tak co?"
„ Otrávili ho a nejspíš je právě nejlepší doba na to, kdy by mu normálně podali protijed."
„ Co budeme dělat?"
„ Nevím, nech mě přemýšlet."
„ Ale rychle!"
„ Když na mě budeš řvát moc mi to nepomůže!"
...........
„ Fajn. Mám nápad."
„ A to?"
„ Vrátím se tam."
„ Co?"
„ Vrátím se tam a dostanu z nich ten protijed. Ty běž co nejrychleji stejným směrem. Budu se snažit dostat se k vám co nejdřív."
„ Nemůžeš tam jít. Zabijou tě."
„ Nedám se tak snadno, co je ale nejdůležitější, už nejspíš vědí, že Sasuke zmizel, takže půjdou za námi a i kdyby byl Itachu sebe rychlejší, tak brzy jak my potřebujeme se sem nedostane. Půjdu tam a ty společně s Bukimi se budete odtud snažit dostat co nejrychlji, je ti to jasný?"
„ Jo," přikývl nakonec Uzumaki. 
Hned na to Tsumi zmizela v korunách stromů směrem ninjové z Iwagakure.

„Sakra, brzo by nás dohnali," zaklela, když byla na cestě ani ne deset minut a už cítila charku nepřátelských ninjů.
Přemýšlela jestli má ještě pokračovat v cestě, čímž by zvýšila možnost, že na sebe upozorní, ale nakonec se schovala mezi větve jednoho z nejvyšších stromů a s několika kunai v ruce čekala.

Mezitím se Naruto snažil co nejvíce spěchat směrem do vesnice, netušíc, že starší bratr jeho přítele se k nim rychle přibližuje.